Trend: Filtrace a zasakování dešťové vody z rodinného domu
Stavba nebo rekonstrukce rodinného domu s sebou nese nutnost správně nakládat s dešťovými vodami. Podle vyhlášky č. 269/2009 Sb. § 20 odst. 5 písmeno c) se prioritně mají dešťové vody zasakovat na pozemku investora. Pokud tak učinit nelze (např. prokázáním nevhodných podmínek geologickým průzkumem), pak je třeba zajistit její retenci a regulovaný odtok do dešťové nebo jednotné kanalizace. Akumulace dešťové vody patří v současné době k ekonomickým trendům, a to i v případě výstavby jednotlivých rodinných domů. Důvodem jsou jednak stále rostoucí ceny vodného a stočného a dále pak široká možnost uplatnění takto zadržené vody v domácnosti.
Následkem stavebních aktivit přibývá zpevněných ploch, které omezují schopnost prostředí přirozeně zasakovat dešťovou vodu. Rozsáhlá parkoviště, komunikace, střechy domů – to vše komplikuje zasakování dešťové vody či její plynulý a bezproblémový průtok kanalizační sítí. Stále častěji se tak objevují extrémy v podobě klesající hladiny podzemních vod a „vysychání krajiny“ nebo dochází k lokálním povodním, kdy jsou pozemky během krátké doby zaplaveny množstvím vody z přívalového deště.
Za nejpřijatelnější řešení současného stavu je považováno zadržení a zasakování vody přímo v místě jejího spadu, tedy na pozemku investora daného objektu. Je-li zasakování proveditelné, je třeba se rozhodnout pro konkrétní konstrukční řešení. Pokud jsou podmínky pro vsakování nevyhovující, je nutné zaměřit se na další varianty, tedy na zadržování dešťových vod a jejich regulované vypouštění do kanalizace, případně do recipientu.
Zhodnocení, zda pozemek, resp. horninové prostředí, je vhodný pro vsakování, musí provést geolog. Hydrogeologické podmínky lokality může doložit výsledkem vsakovací zkoušky v předpokládané hloubce uložení vsakovacího objektu.
Výsledky geologického průzkumu, zejména pak kv (koeficient vsaku) a výška hladiny podzemní vody, vstupují do výpočtu objemu vsakovacího tělesa podle ČSN 759010. Zodpovědný projektant na základě místních poměrů nadimenzuje zasakovací nebo retenční nádrž a navrhne celkové řešení nakládání s dešťovými vodami, které odtékají ze všech zpevněných ploch pozemku.
Dešťové vody, které jsou odváděny do retenčního nebo zasakovacího objektu, je vhodné čistit. Doporučovaným způsobem pro plochy do 200 m² je například filtrační šachta Tegra 425 s filtračním košem. Mezi přítokové a odtokové potrubí DN 160 je osazen filtrační koš, který filtrační tkaninou o velikosti ok 2×2 mm zachytí případné nečistoty před vnosem retenčního, resp. zasakovacího, objektu. Nad úrovní přítokového potrubí je šachta vybavena bezpečnostním přepadem, který je zaústěn do navazujícího potrubí a eliminuje možné poškození nemovitosti zpětným zatopením při zanesení filtračního koše. Toto opatření ale nezmenšuje povinnost pravidelně filtrační zařízení kontrolovat a čistit.
Zasakovací objekty pro rodinné domy
Zasakovací objekty pro rodinné domy mohou být tvořeny akumulačními boxy s vysokým užitným objemem (až 95 % oproti cca 35 % u štěrkového drénu). Tyto boxy se skládají do požadovaného tvaru a objemu a obalují se geotextilií (např. Wavin Geon 250). Retenční objekty se mohou skládat ze stejných akumulačních boxů, ale je nutné je opracovat hydroizolačním souvrstvím (ochranná geotextilie – svařovaná fólie 1,5 mm – ochranná geotextilie).
V rámci účinného řešení zasakování srážkové vody u rodinných domů jsou ideální zasakovací boxy, např. systém Wavin Azura nebo Q-BB, a to především pro své rozměry. Box Wavin Azura disponuje objemem 0,2 m³ s rozměry 0,5×1,0 m a výškou 0,4 m a box Wavin Q-BB o objemu 0,432 m³ s rozměry 0,6×1,2 m a výškou 0,6 m.
Pro případ extrémních srážek je vhodné využít bezpečností přepad ze systému. Vhodným umístěním bezpečnostního přepadu na pozemku lze účinně předcházet případným škodám na majetku. V případě výše uvedené situace může plnit funkci bezpečnostního přepadu kryt potrubí, který zakončuje odvětrání celého zařízení.
