Jak chránit města před přívalovými vodami
Slyšeli jste už pojem Urban Stormwatter Management? Označují se jím systémy pro hospodaření s dešťovou vodou ve městech a obcích. Díky probíhajícím klimatickým změnám nabývají na významu – jejich hlavní rolí je totiž řízení rizik souvisejících s událostmi, jako jsou povodně či místní záplavy.
V poslední době roste množství zaznamenaných přívalových dešťů, společnost čelí klimatickým změnám a do hry vstupují další vlivy, jako je vývoj urbanizace – dnes žije ve městech celosvětově asi 54 % populace, v roce 2050 to budou už 2/3. Evropa přitom patří k silně urbanizovaným oblastem, což znamená velkou spoustu zastavěných ploch a nemožnost přirozeného zasakovaní srážkových vod do půdy.
Záplavy a související události ohrožují lidské životy, domácnosti, podnikatelské subjekty i celou infrastrukturu lidských sídel. Podle Evropské agentury pro životní prostředí hrozí, že ztráty způsobené povodněmi vzrostou do roku 2050 až 5krát a do roku 2080 až 17krát. Bez přijetí odpovídajících preventivních opatření budou související problémy eskalovat a působit stále větší škody. Příslušné problémy lze řešit na řadě úrovní, od vládních politik po individuální chování, zde se soustředíme na rovinu města/obce.
Voda není jen nepřítel
Jaké jsou hlavní zásady pro moderní management přívalové či obecněji jakékoliv dešťové vody? V první řadě dešťová voda nemusí být považována za nepřítele, kterého je třeba se co nejrychleji zbavit a odvést ji pryč. Existují první pozitivní zkušenosti s městy fungujícími jako „houba“, které srážky akumulují v podzemních nádržích a následně využívají pro svou vlastní potřebu. Akumulovaná voda může sloužit například k zavlažování zeleně, čištění města nebo po úpravě dokonce pro další použití v rozvodných sítích.
Nakonec voda brzy může chybět – v současnosti se přívalové deště často střídají s obdobími delšího sucha.
Zelené střechy – estetické i ekologické
Absorbovat srážky a zmírnit tak záplavy dokáží střechy pokryté vegetací a terasovité zahrady. Vegetace zde mj. funguje i jako filtr, který vodu filtruje (kyselé deště, dusičnany…), takže se snižuje zátěž dalších čisticích systémů. Průtok vody se tímto způsobem také rozkládá v čase, čímž se předchází situacím, kdy dochází k přetížení kanalizační sítě včetně čistíren odpadních vod.
Neprostupné povrchy typu betonu by měly být nahrazovány vegetací obecně, nejen na plochých střechách. Pokud zelená střecha z jakýchkoliv důvodů zřídit nelze, je vhodné promyslet, jak dešťovou vodu alespoň částečně vypouštět na okolní zelené plochy.
Inteligentní urbanizace
Škody způsobené povodněmi se zvyšují i z důvodu postupující urbanizace v nivách řek, která vede k zastavění jejich nižších částí. Pokud se tyto zvlášť rizikové oblasti ponechají prázdné, nedojde na nich ke škodám při povodních, přičemž území podél řek mohou navíc absorbovat vodu a hrát tak aktivní roli v ochraně dále položené zástavby. Zástavba by se tedy měla plánovat s ohledem na všechna možná rizika, která dnešní doba přináší.
Zvýšená péče o kanalizační systém
Pro management vody je výhodné oddělit systémy dešťové vody a „klasické kanalizace“. Při záplavě pak nehrozí přetečení odpadních vod a také se zbytečně nezatěžují čistící systémy – odvod dešťové vody do řek se řídí jinými pravidly. Kanalizačním systémům je pak třeba věnovat pravidelnou péči a údržbu a předcházet tak poruchám.
Krizové scénáře a systémy varování
Přes veškerá přijatá opatření je v případě záplav třeba počítat i s nejhoršími scénáři a mít připraven proaktivní plán pro zmírnění škod. V rámci konceptů chytrých měst a chytrých domů by mělo být pamatováno i na tyto ochranné technologie; jde např. o nahrazení málo odolných materiálů typu MDF desek a sádrokartonu, instalaci voděodolného těsnění oken a dveří nebo úpravu elektrických rozvodů (zásuvky výše na zdi apod.). Města by také měla investovat do systémů předběžného a včasného varování. Moderní meteorologické systémy umožňují poměrně přesnou předpověď událostí, což by mělo minimalizovat falešné poplachy. Prognóza by měla umožnit přijmout opatření minimalizující škody, včetně včasné řízené evakuace osob a majetku.
Začít se dá instalací akumulačních boxů
Základem řešení pro Urban Stormwatter Management jsou zejména zmíněné akumulační nádrže. Vybudovat je lze např. s pomocí systémů Q-Bic, Q-BB, Azura a Q-Bic Plus, což jsou propylenové akumulační boxy (z panenského polypropylenu) pro zasakování a retenci dešťové vody. Jedná se o modulární systémy, které lze snadno nasadit a přizpůsobit konkrétnímu plánovanému využití, hodí se i pro využití v hustě osídlených oblastech s intenzivní povrchovou dopravou.
Článek byl publikován na: http://www.stavebniserver.com/clanky/detail/jak_chranit_mesta_pred_privalovymi_vodami-395056822/
